Náš víkend
Na horách jsme byli už minulý víkend, bylo tam báječně, jen taťku "chytily" záda, tak se sotva otočil na posteli a byl tam jen pro parádu. No a tak jsme se tentokrát o to víc těšili.
Ihned po příjezdu jsme s holkama vyrazili za kamarádem Alešem a jeho dobrmánkem Arčím na smluvené obrany u vody.
Bylo šíleně dusno a tak jsme po chvilce vzali psiska k vodě, kde se Arčí pokoušel aportovat klacík, což se mu i jednou se značným sebezapřením povedlo. Arčí je roční vnouček mojí Sindinky. Je to moc pěkný kluk! Aby ne!
Kelly a Fífa jen pomáhaly...
Pesani se vylítali a po příjezdu k babi pak holky padly za vlast k jezevčíkovi na deku.
jedenáctiletý důchodce Šmuky
My dospěláci jsme se vrhli na práci a Kelly i Fífa pobíhaly okolo. Dobře se drží u domečku: ví, že všude jinde by si mohly leda pohoršit a i ty bejčky, chodící asi 20 metrů od chaloupky nechaly na pokoji, protože minule Fífa zjistila, že jsou za ohradníkem, který je pod proudem. Od té doby ji krávy přestaly zajímat. Nicméně je alespoň pozorovala a občas okřikla. Bylo jim to šumafuk
Nádhera, že?
Po večeři a uložení utahaných dětí do postýlek jsme vyrazili směr Ještěd podívat se na Barýska, jak si žije a jak vyrostl. 
*
*
Je snad jednou tak veliký! A MILÁČEK!!!! Páníci si ho moc chválí, jaký je to pohodář! Kelly mu sežrala všechny kosti, co kde zapomněl, Fífa mu ožužlala celou hlavu tak jako dřív.
Barýsek má ale už novou "maminku", kolii Bibi a ta si ho pane hlídala! Více fotek z této návštěvy najdete zde.
Druhý den jsme se probudili nějak dýl, tak jsem obula pořádné pohorky, ověsila se vodítkama, do kapsy pytlík točeňáku, pešíka na stopičku a vyrazili jsme.
Minulý týden tu byly lepší terény. Za ten týden tu tráva děsně vyrostla. Kellynce jsem našlapala stopičku "U", pak Fífě rovný úsek. Vzhledem k pařádu a dusnu vypracování docela šlo.
No a pak jsme vyrazili do lesů.....
...luk....
...a strání....
Holky našly horský potůček, který s potěšením zacpaly asi na 5 minut.
Po překrásné procházce jsme dorazili k domovu, kde už hodinu v klídku snídal páníček a šlo se zase dělat.
Holky se flákaly kolem domu, hrály na okusovanou, Fífa na číhanou na babiččiny králíky (to jsem v zápětí zatrhla, stejně to ale lákalo). Kolem oběda sprchlo a hned se líp dýchalo a tak přišlo na řadu dobrmanní mišuge (dobrman lítá jako střelenej prakem do zadku a druhý dobrman prvního honí. Po jednom či dvou kolech kolem chaloupky se role vymění: důležité je tempo, které je vražedné a to doslova. Kdo zaclání při hře, je nemilosrdně smeten do propadliště dějin). Pak se šly natáhout k Eli do postele (mrchy-využily naší nepozornosti, jinak spí každá v křesle, nebo na koberci).
V podvečer jsme vyrazili na výšlap na sjezdovku. A to je pane kopec! Je odtamtud překrásný výhled do údolí a holky se honí nahoru a dolů .....to je pane tréning!
No a nakonec jsem utahané holky vyfotila u sousedovic domu. Zvlášť jejich zahrada je překrásná.
Škoda, že víkend nemá alespoň 4 dny...Nejraděj bych se na hory hned odstěhovala. A holky jistě taky. Báječně si to tam užili a nejen ony. ( I když mně teď bolí obě ruce, protože ty kopřivy sakra pálily!)
