Kelly a Afrika

Už před polednem dorazila Hanička s Deynou a Carou (Caramella). Nádherná tmavohnědá holčička se silnou kostrou a výraznou hlavinkou tu zas byla hned doma. Po poledni přijela Lenka s Caishou a tak to začalo. Jejich dvouhodinová návštěva utekla, doteď ani nevím jak. Caisha taky roste před očima a paničce dělá na cvičáku radost, doma dobrmaním klukům zas vůbec.
Ač mají psiska dole pod domem luxusní výběh s posekanou travičkou, zalitý sluncem i poskytující dostatek stínu, tak odjakživa všechny dobrmanní návštěvy dávají jednoznačně přednost asi třem metrům čtverečním holého písku s hlínou a tam si hrabou, perou se a rozvalujou se, no hrůza pohledět na jejich kožich. Asi po hodině se k bitce připojila i Apolenka (Capolla) a hned bylo poznat, že rodná sestra přijela odpočatá. Tahle černá dračice se zelenou šňůrkou a teď zeleným obojkem byla největší rarach, neustále pověšená za nohavice. Je pořád stejná. A nejen její páníci mi ukazovaly řadu dlouhých jizev po předloktí a na lýtkách.

Dokonce se smíchem říkali, že mi jí jedou vrátit. Když jsem s vážnou tváří řekla, že klidně, že jí hned beru a nechávám si jí, tak s těma srandičkama přestali a ujistili mně, že by mi jí nenechali ani za zlatý prase. Škoda. :o))))

V podvečer prijela ještě Týna s páníky (Celeste). To je holčička, která mně v době odběru připadala opravdu jako jedna z nejlepších z vrhu. Spíš pocit, než cokoliv jiného. Jak jsem předpokládala, má krásnou, silnou kostru, velmi výraznou hlavu (kde se to v té Kelly bere: prostě skryté přednosti) a ta povaha....hmmmm....to je raketka! Tak trošku je mi líto páníků, kteří chtěli klidnou holčičku...Ale copak to šlo vybrat, když byly všechny stejné? Podle slov paničky si ale malá už zvykla na denní režim domácnosti a nedělá jí to problém. Také je na ní poznat, že je milovaná...a to je to hlavní. Děsně moc se mi líbí její ocásek...Nosí ho hodně nahoru, ale ne jako prasátko a legračně s ním pořád mrská (zvláštní zvuk, když to bouchne o kapotu :o)))...se mi nedivte, já to neznám)...Mně se snad opravdu ty ocásky začínají líbit!!!! Jediné, z čeho radost moc nemám je to, že některým holčičkám budou muset být uši lepeny. Zkončilo moje holedbání, jak se našim dětičkám ušiska lepit nemusí. To platilo u předchozích dvou vrhů. Uvidíme dál. Každopádně "velké, silné plachty" mají všechny, tak věřím, že lepení do elegantní polohy bude úspěšné.

Jsem moc ráda, že jsem prcky a jejich páníčky zas viděla a můžu se těšit, že se zase všichni užijeme i za 14 dní na našem táboře!

Další fotogalerie od Haničky tady, od Ireny jsou zde!

...a od Haničky i video (už pane zpracovává jak profík!) Moc děkuju, holky!