Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lucinka a Cecilka

5. 11. 2006

Přítelkyně vypravěče vlastnila malý rodinný penzionek nedaleko za Prahou. Na zahradě tam hlídaly dvě statné dobrmanky- Lucinka s Cecilkou. V sousedství bydlela u domku se svým postarším páníkem uštěkaná kokršpanělka Betynka. Plot mezi pozemky nebyl z nejbytelnějších a tak jednoho dne došla Cecilce trpělivost a věčně poštěkávající kokršpanělí hlavu popadla a protáhla milou Betku plotem. Trochu si s ní "pohrála" a pocuchala pár chlupů...Naštěstí majitelé zpozorovali malér zavčas a "pomazlenou" Betynku vrátili rozzuřenému majiteli, který vyhrožoval čertem, ďáblem, Bleskem a kdoví čím a na druhý den urovnali sousedské vztahy na přijatelnou úroveň kvalitním mokem.

Po nějaké době pořádala majitelka penzionku zahradní grilovačku a najednou- co nevidí- Cecilka nese v hubě Betynku!!!! Ta už se- k hrůze všech- nehýbala...Co teď? Všichni si dokázali barvitě představit, co teď asi nastane, až se soused dozví....

V hrůze prý Betynku vykoupali, vyfénovali a za hluboké noci jí odnesli k sousedům, k její boudě. Další den se kradmým krokem plížili k autu a hrůza je oblila, když zavolal soused: "Představte si, co se stalo! Zemřela nám Betynka...Předevčírem jsme jí v rohu zahrady pochovali a víte, co se nestalo? Betynka se nám vrátila! Ráno jsme jí našli, jak zase hlídá u boudičky!!!! :o)